Nová
bezpečnostní obálka překrývá zničený reaktor 4 jako obrovský ocelový příkrov.
Pod ní zůstává místo výbuchu, místo grafitu, paliva, betonu a rozhodnutí, která
se v noci z 25. na 26. dubna 1986 spojila v katastrofu. Oblouk nepůsobí
dramaticky; je chladný, technický a vzdálený. Právě v tom je jeho síla. Po
výbuchu, hašení, evakuaci a desetiletích provizorních řešení je to obraz
pozdní, těžce zaplacené kontroly nad tím, co se vymklo kontrole.
